ls

LS(1)									 LS(1)



JMENO
       ls, dir, vdir - vypise obsah adresaru

POUZITI
       ls [-abcdfgiklmnpqrstuxABCFGLNQRSUX1] [-w sloupcu] [-T pozic] [-I vzor]
       [--all] [--escape] [--directory]	 [--inode]  [--kilobytes]  [--numeric-
       uid-gid]	  [--no-group]	 [--hide-control-chars]	 [--reverse]  [--size]
       [--width=sloupcu] [--tabsize=pozic]  [--almost-all]  [--ignore-backups]
       [--classify]  [--file-type]  [--full-time]  [--ignore=vzor]  [--derefe-
       rence]	      [--literal]	  [--quote-name]	 [--recursive]
       [--sort={none,time,size,extension}]		  [--format={long,ver-
       bose,commas,across,vertical,single-column}]
       [--time={atime,access,use,ctime,status}]	     [--help]	   [--version]
       [--color[={yes,no,tty}]] [--colour[={yes,no,tty}]] [jmeno...]

POPIS
       Tato dokumentace neni dale udrzovana a muze byt nepresna nebo  neuplna.
       Autoritativnim zdrojem je Texinfo dokumentace.

       Tato  manualova	stranka	 popisuje GNU verzi prikazu ls.	 Prikazy dir a
       vdir jsou verze prikazu ls s ruznymi implicitnimi  vystupnimi  formaty.
       Tyto  programy  vypisuji	 vsechny  zadane  soubory nebo adresare. Obsah
       adresaru je abecedne setriden. Prikaz ls vypisuje implicitne soubory do
       sloupcu	setridenych  svisle,  pokud  je standardni vystup na terminal;
       jinak se vypisuje jeden soubor na radek. Prikaz dir vypisuje implicitne
       soubory	do sloupcu setridenych svisle. Prikaz vdir vypisuje implicitne
       soubory v dlouhem formatu.

   VOLBY
       -a, --all
	      Vypise vsechny soubory v adresarich vcetne tech,	jejichz	 jmena
	      zacinaji teckou.

       -b, --escape
	      Netisknutelne  znaky  ve	jmenech	 souboru  budou vypsany pomoci
	      ridicich posloupnosti, jake jsou pouzivany v jazyce C.

       -c, --time=ctime, --time=status
	      Obsah adresaru bude vypsan setridene podle casu  posledni	 zmeny
	      informaci	 v  i-uzlu misto podle casu posledni zmeny obsahu sou-
	      boru.  Pri vypisu v dlouhem formatu se misto casu posledni zmeny
	      souboru vypisuje cas posledni zmeny i-uzlu.

       -d, --directory
	      Vypise informace o zadanych adresarich nikoli o jejich obsahu.

       -f     Nebude  vypisovat obsah adresaru setridene; vypis bude v poradi,
	      v jakem jsou polozky v adresarich.  Totez jako povoleni -a a  -U
	      a zakazani -l, -s, a -t.

       --full-time
	      Data  a  casy  budou  vypsany kompletni, nikoli zkracene, jak je
	      obvykle.

       -g     Ignorovano; pro kompatibilitu s Unixem.

       -i, --inode
	      Bude vypisovat cisla i-uzlu.

       -k, --kilobytes
	      Velikosti souboru budou pri pouziti volby -s, --size  vypisovany
	      v	  kilobytech   i   kdyz	  je   nastavena   promenna  prostredi
	      POSIXLY_CORRECT.

       -l, --format=long, --format=verbose
	      Krome jmena souboru se bude vypisovat  jeho  typ,	 prava,	 pocet
	      pevnych  odkazu  na soubor, jmeno vlastnika, skupiny, velikost v
	      bytech a casovy udaj (cas posledni  zmeny,  pokud	 nebyl	vybran
	      jiny  udaj).  U  souboru,	 jejichz  casovy  udaj je starsi nez 6
	      mesicu nebo novejsi nez -1 hodina, bude misto  hodiny  a	minuty
	      vypsan rok.

       -m, --format=commas
	      Bude  vypisovat  jmena  souboru  po radcich oddelena carkami, po
	      tolika, kolik se jich vejde na radek.

       -n, --numeric-uid-gid
	      Bude vypisovat vlastnika a skupinu (UID a GID) ciselne.

       -p     Za jmena souboru pripoji znak indikujici typ souboru.

       -q, --hide-control-chars
	      Bude vypisovat otazniky misto netisknutelnych znaku  ve  jmenech
	      souboru.

       -r, --reverse
	      Vypis bude setriden v obracenem poradi.

       -s, --size
	      Bude vypisovat velikost souboru v kilobytech vlevo od jmena sou-
	      boru.  Je-li nastavena promenna prostredi POSIXLY_CORRECT,  bude
	      se velikost souboru vypisovat v 512 bytovych blocich.

       -t, --sort=time
	      Setridi  vypis  obsahu  adresare	podle  casoveho udaje a nikoli
	      podle abecedy. Nejnovejsi soubory budou vypsany prvni.

       -u, --time=atime, --time=access, --time=use
	      Vypis souboru bude setriden podle casu posledniho pristupu misto
	      podle casu poslednim zmeny. Pri dlouhem vypisu se bude vypisovat
	      cas posledniho pristupu misto casu posledni zmeny.

       -x, --format=across, --format=horizontal
	      Vypisovat soubory do sloupcu tridenych vodorovne.

       -A, --almost-all
	      Vypisovat vsechny soubory v adresari krome '.' a '..'.

       -B, --ignore-backups
	      Nevypisovat soubory, jejichz jmena konci '~' pokud nejsou zadana
	      v prikazovem radku.

       -C, --format=vertical
	      Vypisovat soubory do sloupcu tridenych svisle.

       -F, --classify
	      Za  jmena souboru pripojit znak indikujici typ souboru. Pro pro-
	      veditelne soubory znak '*', '/' pro adresare, '@' pro symbolicke
	      linky,  '|'  pro pojmenovane roury (FIFO), '=' pro sokety, a nic
	      pro normalni soubory.

       -G, --no-group
	      Ve dlouhych vypisech nebudou uvedeny informace o skupine.

       -L, --dereference
	      Vypisovat soubory, na ktere se odkazuji symbolicke odkazy, misto
	      odkazu samotnych.

       -N, --literal
	      Bude  vypisovat  specialni  znaky	 ve jmenech souboru (nebude je
	      nahrazovat otaznikem).

       -Q, --quote-name
	      Bude vypisovat jmena souboru v uvozovkach a netisknutelne	 znaky
	      bude  vypisovat  pomoci  ridicich	 posloupnosti,	podobne jako v
	      jazyce C.

       -R, --recursive
	      Vypise obsah vsech adresaru rekurzivne (vcetne podadresaru).

       -S, --sort=size
	      Vypis obsahu adresaru bude setriden podle velikosti souboru  (od
	      nejdelsich souboru), nikoli abecedne.

       -U, --sort=none
	      Vypis  obsahu  adresaru  nebude  setriden;  bude v tom poradi, v
	      jakem jsou polozky v adresari. Tato volba neni shodna  s	volbou
	      -f,  protoze Unixovy prikaz ls -f take povoluje volbu -a a zaka-
	      zuje -l, -s, a -t.  Zda se nepouzitelne a odporne spojovat  tyto
	      nesouvisejici  volby  dohromady  do  jedne volby. Proto bylo pro
	      prosty nesetrideny vypis pouzito jine jmeno volby.

       -X, --sort=extension
	      Vypis obsahu adresaru bude setriden abecedne podle pripon (znaku
	      za posledni teckou). Soubory bez pripony budou prvni.

       -1, --format=single-column
	      Bude vypisovat jeden soubor na radku.

       -w, --width sloupcu
	      Predpoklada,  ze	obrazovka ma zadanou sirku. Implicitni hodnota
	      se bere z ovladace terminalu, pokud je mozne ji zjistit.	 Jinak
	      se pouzije hodnota promenne prostredi COLUMNS, pokud ani ta neni
	      nastavena, pouzije se 80.

       -T, --tabsize pozic
	      Predpoklada,  ze	tabelacni  sloupce  jsou  siroke  cols	pozic.
	      Implicitni hodnota je 8.

       -I, --ignore vzor
	      Nebude  vypisovat	 soubory,  jejichz  jmena  odpovidaji zadanemu
	      vzoru, pokud nejsou zadana na prikazovem radku.  Stejne  jako  u
	      shellu,  uvodni  znak '.' ve jmene souboru nevyhovuje zolikum na
	      zacatku vzoru.

       --color, --colour, --color=yes, --colour=yes
	      Vypisuje jmena souboru barevne  podle  jejich  typu.  Viz	 sekce
	      BAREVNY VYSTUP nize.

       --color=tty, --colour=tty
	      Totez jako --color, ale pouze pokud je standardni vystup na ter-
	      minal. Uzitecne pro shell skripty a prikazove aliasy v  pripade,
	      ze   pouzity   program  pro  vypis  po  obrazovkach  nepodporuje
	      prepinani barev.

       --color=no, --colour=no
	      Zakaze barevny vystup. Implicitni hodnota. Ma vyznam pro prebiti
	      predeslych voleb.

       --help Vypise  navod k pouziti na standardni vystup a bezchybne skonci.

       --version
	      Vypise cislo verze na standardni vystup a bezchybne skonci.

   BAREVNY VYSTUP
       Tato verze prikazu ls bude pri pouziti volby  --color  vypisovat	 jmena
       souboru	barevne	 podle	jejich	jmena a typu.  Implicitne zavisi barva
       pouze na typu souboru a barevne kody jsou podle normy ISO 6429  (ANSI).

       Implicitni  barvy  je  mozne zmenit pomoci promenne prostredi LS_COLORS
       (nebo LS_COLOURS).  Format hodnoty teto promenne pripomina format  sou-
       boru  termcap(5);  jedna	 se  o	seznam	vyrazu	ve  tvaru  "xx=string"
       oddelenych dvojteckami, kde "xx" je dvoupismenne jmeno promenne.	 Jmena
       promennych a jejich implicitni hodnoty jsou nasledujici:

	 no	  0	  Normalni text
	 fi	  0	  Obycejny soubor
	 di	  32	  Adresar
	 ln	  36	  Symbolicky odkaz
	 pi	  31	  Pojmenovana roura (FIFO)
	 so	  33	  Soket
	 bd	  44;37	  Blokove zarizeni
	 cd	  44;37	  Znakove zarizeni
	 ex	  35	  Proveditelny soubor
	 mi	  (nic)	  Chybejici soubor (implicitne fi)
	 or	  (nic)	  Symbolicky odkaz do prazdna (implicitne ln)
	 lc	  \e[	  Zahajovaci kod (left code)
	 rc	  m	  Ukoncovaci kod (right code)
	 ec	  (nic)	  Kod pro ukonceni barvy (nahrazuje lc+no+rc)

       Staci uvest pouze ty promenne, ktere maji mit jinou nez implicitni hod-
       notu.

       Jmena souboru se mohou take vypisovat barevne podle pripon.  Pozadovane
       barvy   lze   nastavit	promennou   prostredi  LS_COLORS  jako	vyrazy
       "*pripona=retezec".  Pri pouziti ISO 6429 kodu (tmave modra je  34)  se
       budou zdrojove soubory v jazyce C (tj. soubory s priponou .c) vypisovat
       tmave modrou barvou, pokud LS_COLORS bude obsahovat "*.c=34".

       Ridici znaky se mohou zapisovat pomoci escape posloupnosti zacinajicich
       znakem \ jako v jazyce C nebo pomoci posloupnosti zacinajicich znakem ^
       jako v prikazu stty.  Ve stylu podle jazyka C je mozne  navic  psat  \e
       pro  Escape,  \_	 pro mezeru a \? pro Delete. Znakum \, ^, : a =, ktere
       maji specialni vyznam, je nutne predradit metaznak \.

       Aby pri pouziti nestandardnich terminalu	 nebo  pri  dalsim  zpracovani
       barevneho  vypisu bylo mozne barevne kody snadno odstranit nebo ignoro-
       vat, jsou jmena souboru	vypisovana  ve	tvaru  <lc>  <kod barvy>  <rc>
       <jmeno souboru>	<ec>.  Neni-li	definovan kod pro <ec>, bude misto nej
       pouzita sekvence <lc> <no> <rc>.	 Tato posloupnost je sice mene obecna,
       ale  vetsinou  postacuje.   Kody	 <lc> a <rc> je nutne pouzivat pouze v
       pripade, ze terminal nepodporuje barevne sekvence podle ISO 6429.

       Pokud terminal pouziva barevne kody podle ISO 6429, neni nutne  defino-
       vat kody pro lc, rc, a ec, a je mozne pro jednotlive typy souboru defi-
       novat kody  tvorene  ciselnymi  hodnotami  oddelenymi  stredniky.  Nej-
       pouzivanejsi kody jsou:

	  0	implicitni barva
	  1	zvyseny jas
	  4	podtrzeny text
	  5	blikajici text
	 30	cerne pismo
	 31	cervene pismo
	 32	zelene pismo
	 33	zlute (nebo hnede) pismo
	 34	tmave modre pismo
	 35	purpurove pismo
	 36	svetle modre pismo
	 37	bile (nebo sede) pismo
	 40	cerne pozadi
	 41	cervene pozadi
	 42	zelene pozadi
	 43	zlute (nebo hnede) pozadi
	 44	tmave modre pozadi
	 45	purpurove pozadi
	 46	svetle modre pozadi
	 47	zlute (nebo hnede) pozadi

       Na  nekterych  systemech a zobrazovacich nemusi fungovat vsechny ridici
       kody.

       Nektere programy spravne nerozpoznaji implicitni	 kod  <ec>.  Pokud  se
       vypisuje barevny text i po skonceni prikazu ls, je treba zmenit kody no
       a fi z 0 na ciselne kody pro standardni barvu pisma a pozadi.

CHYBY
       V dusledku chyby v HP-UX, se na BSD  systemech  pri  pouziti  volby  -s
       vypisuje	 pro  soubory  pripojene  pomoci NFS ze systemu HP-UX polovina
       spravne	hodnoty.  Naopak,  prikaz  ls  na  HP-UX  systemech   vypisuje
       dvojnasobek  spravnych  hodnot  pro  soubory pripojene pomoci NFS z BSD
       systemu.

       Pokud by existovala jedna varianta anglictiny, nebylo by nutne podporo-
       vat ruzny pravopis nekterych slov.



FSF			      GNU File Utilities			 LS(1)

Personal Tools